Proč do Peru
Proč do Peru?
Za exotikou BEZ MASOVÉ TURISTIKY, za tajuplným poznáním země plné významných památek, srdečných a pohostinných lidí, zemí s nádhernou a velmi různorodou krajinou, s jedinečnou gastronomií, s krásnými a klidnými plážemi BEZ MASOVÉ TURISTIKY,...
PERU je po Brazílii a Argentině třetí největší zemí Jižní Ameriky. Zeměpisně je Peru rozděleno na tři přírodní oblasti: pobřeží omývané vodami Tichého oceánu, Andy s nejvyšší horou Huascaránem měřícím 6 788 metrů a pralesní oblast, největší hydrografickou pánev na světě, kde pramení řeka Amazonka. Oblast, kde leží dnešní Peruánská republika, byla již před 20 000 lety obývána různými skupinami lovců a sběračů. Tisíc let před Kristem zde vznikaly velké starobylé civilizace, které později vyvrcholily vytvořením říše Inků. Tato říše zanechala stopy mohutného rozvoje, který byl přerušen v XV. století příchodem španělských dobyvatelů. Dobývání (conquista) a boj za nezávislost trvaly přibližně 3 století.
Cusco (3 226 m) bylo hlavním městem největšího a nejmocnějšího státu, který existoval na jihu amerického kontinentu, říše Inků, a dodnes se v něm zachovalo velké množství archeologických pozůstatků, které svědčí o jeho slavné minulosti. Původní kečuánské jméno zní Qosqo - Španělé si ho upravili na Cuzco, protože nedokázali jazyk Inků správně vyslovovat. Cuzco obsadili Španělé 23. března 1534 pod vedením dobyvatele Francisca Pizarra. Cuzco, zvané rovněž „Archeologické hlavní město Ameriky", bylo hlavním městem říše Inků.
Machu Picchu leží 130 km od města Cuzco na svazích hory Machu Picchu, jejíž název znamená Starý vrchol a která se tyčí do nadmořské výšky 2 450 m. Název města není původní, ten není znám, a proto město dostalo název podle hory. Tento archeologický komplex, jeden z divů světa, byl skryt v bujné vegetaci vlhkého pralesa až do roku 1911, kdy americký badatel Hiram Bingham zveřejnil slavný nález ruin. Jednalo se o svaté město, kde sídlili vybraní příslušníci incké šlechty a kněží. Španělé o existenci Machu Picchu nevěděli. Město mělo dvě části, zemědělskou a obytnou.
Iquitos je největším městem peruánského pralesa (přes 400 tisíc obyvatel) a její název pochází od amazonského kmene Indiánů Iquitů. Iquitos dosáhlo své největší prosperity koncem XIX. a začátkem XX. století, kdy si získala popularitu vulkanizace kaučuku používaného při výrobě kol k vozům. Tato prosperita skončila kolem roku 1910, kdy se Angličanům a Holanďanům podařilo aklimatizovat místní kaučukovník a začít vyrábět kaučuk v asijských koloniích.
Amazonský prales známý rovněž jako nízký prales; Amazonie je rozsáhlá nížina přilehlá k východní straně andského pohoří, jejíž nadmořská výška se pohybuje mezi 80 a 400 metry. Je plná řek, lagun, bažin a meandrů a tvoří přírodní prostředí pro největší počet různých druhů flóry a fauny na celé planetě. Navíc představuje obrovský rezervoár kyslíku neboli plíce Země. Nejznámější řekou této oblasti je Amazonka, kterou objevil španělský dobyvatel Francisco de Orellana 12. února 1542.
Pláž Punta Sal leží u 1187. kilometru dálnice Panamericana Norte. Od Máncory je vzdálena 15 až 30 minut jízdy. Do města Tumbes je 79 km (1,15 hod. autobusem). Patří mezi nejkrásnější pláže severního pobřeží a nejklidnější pláže s příjemnou vodou o teplotě 24 OC. Pláž je rozdělena na 3 části: Punta Sal Chica, Playa Punta Azul a Punta Sal Grande. Ta první je v zálivu s bílým pískem a s postupným svažováním do hloubky. Druhá pláž dělí ostatní dvě. A třetí je asi nejdelší. Punta Sal se dá nazvat turistickým centrem velmi dobré kategorie. Najdete zde množství hotelů a vynikajících restaurací. Její příjemná a průzračná voda přiláká mnoho turistů z celého světa a to hlavně v těch nejteplejších měsících jako je leden a únor.